Potápěčské kurzy

Stejně, jako každý muslim musí během svého života vykonat pouť do Mekky, tak by se každý potápěč měl vydat na nějaký významnější veletrh. Tudíž jsme vyrazili do německého Düsseldorfu na veletrh Boot 2013.

Původně jsme měli jet čtyři, ale Marina nějak ochořela, tudíž nemohla jet, tak jsme nakonec v pondělí 21.1.2013 vyrazili jen tři, Marky, Fišoun (z Vodní záchranné služby Plzeň) a já. Přestože se nám počasí pokusilo cestu maximálně zkomplikovat, šťastně jsme dorazili k cíli. První den jsme si v rychlosti prohlédli celou výstavu, ale samozřejmě jsme začali v pavilónu 3, kde bylo potápění. Ostatní pavilony nabízely čluny, jachty, katamarány, vodní sporty, a vše možné i nemožné.

Po ukončení návštěvních hodin jsme se vydali hledat hotel Diana, kde jsme měli objednané ubytko. Díky bohu za GPS navigaci, ale i tak bylo překonání některých křižovatek v Duesseldorfu dobrodružstvím samo o sobě. Už chápu proč Simír a Gerchán z Kobry 11 v každém dílu zlikvidují tolik aut.

V úterý pak byla individuální volná zábava, Marky vyrazila na nákupy, Fišoun se prohlížel čluny a náhradní díly k motorům a já se nehnul z pavilónu určenému potápění. Zastavil jsem se ve stánku ANDI Europe, jukl na stánek TDI/SDI, pošťouchl mládence z Global Underwater Explorers (GUE), stejně tak i z Inner Space Explorers (ISE), prohlédl si vystavené výrobky výrobců z celého světa a očumoval akvárium kde zájemce o potápění na zkoušku vystřídali vojenští potápěči v pracovní přilbě a s rebreatherem.

Abychom domů dorazili nějak rozumně, opustili jsme veletrh dříve, než se mi líbilo a kolem 15té hodiny jsme vyrazili na cestu domů.
Ačkoliv prý nejde srovnávat Boot s veletrhem typu DEMA, ale i tak jsem rád, že jsem tam jel.